Slíva

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia)

Čeleď : Růžovité
Rod : Slivoň
Druh : Slivoň švestka
Poddruh : Slivoň slíva
Vzhled : Stromy slivoně slívy dorůstají až do 8 m, mají kompaktní, široce rozložitě vejčitou korunu, větve v dolní části téměř vodorovně odstávají až mírně převisají.
Kmen tmavohnědý až šedohnědý, podélně rozpukaný, letorosty bývají zprvu plstnaté, stromy jsou dlouhověké.
Málokdy vytvářejí keř, ten bývá nepravidelný, řídce polokulovitý s větvemi šikmo vystoupavými do výšky až 3 m.
Listy jsou střídavé s řapíky do 2 cm dlouhými, čepel je 4 až 8 cm dlouhá a 2 až 3 cm široká.
Pětičetné pravidelné květy mají bílou až slabě nazelenalou barvu. Kvete v dubnu, květy některých kultivarů jsou samosprašné.
Plodem jsou peckovice, asi 2 až 2,5 cm v průměru, barvy zelenožluté, červenofialové až modročerné. Mají měkkou, hodně šťavnatou dužinu, kterou lze hůře oddělit od pecky. Dužina bývá sladká a chutná, slupka bývá někdy trpká a obtížně se odděluje od dužiny. Pecky bývají menší, oválného tvaru a jsou dosti plné.
Obsahuje : Slívy mají v průměru více cukru, vitamínu C i minerálních látek draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku, železa, mědi, jódu a zinku než jablka a hrušky.
Doporučují se při zácpě, ledvinových chorobách, ateroskleróze, dně, revmatismu, vysokém krevním tlaku. Jsou močopudné.
Použití : Připravují se z něho zavařeniny, želé, jsou vhodné do knedlíků a na moučníky. Přezrálé plody jsou vhodné také pro pálení slivovice.